Předpokladem efektivní komunikace ředitele a jeho zřizovatele je nesporně i znalost vzájemných práv a povinností. Hranice jejich vzájemných kompetencí vymezuje jednak zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, popřípadě zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů. V oblasti financování pak nelze opomenout zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Zřizovatelské kompetence obce

Při zajišťování vzdělávání a školských služeb, zejména při zřizování a zrušování škol a školských zařízení, dbá obec a kraj podle ustanovení § 177 školského zákona zejména o

• soulad rozvoje vzdělávání a školských služeb se zájmy občanů obce a kraje, s potřebami trhu práce, s demografickým vývojem a rozvojem svého území,
• dostupnost vzdělávání a školských služeb podle místních podmínek.

Obec je povinna zajistit podmínky pro plnění povinné školní docházky dětí s místem trvalého pobytu, v případě cizinců s místem pobytu, na jejím území a dětí umístěných na jejím území ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy, které se v souladu se zvláštním právním předpisem nevzdělávají ve školách zřízených při těchto školských zařízeních. Za tím účelem zastupitelstvo obce zřizuje a zrušuje základní školu, nebo zajišťuje plnění povinné školní docházky v základní škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

Dále je obec povinna zajistit podmínky pro předškolní vzdělávání dětí přednostně přijímaných podle ustanovení § 34 odst.3 školského zákona. Proto zastupitelstvo obce zřizuje a zrušuje mateřskou školu, nebo zajišťuje předškolní vzdělávání v mateřské škole zřizované jinou obcí nebo svazkem obcí.

Právo přednostního přijetí je dáno místem trvalého pobytu dítěte a spádovým obvodem školy. Na území obce, části území obce nebo na území více obcí se vymezuje zastupitelstvo opatřením obecné povahy školské obvody spádové mateřské nebo základní školy, a to zvlášť pro mateřskou školu, pro první stupeň základní školy a pro druhý stupeň základní školy opatřením obecné povahy, popřípadě jsou určeny veřejnoprávní smlouvou, kterou schvalují zastupitelstva dotčených obcí v případech společného spádového obvodu. Školský obvod, jeho část nebo více školských obvodů musí pokrýt území obce beze zbytku.

Pokud území obce nebo jeho část nespadá pod školský obvod ani společný školský obvod a je ohroženo plnění povinné školní docházky dítěte nebo povinné předškolní vzdělávání dítěte, krajský úřad opatřením obecné povahy pro toto území vytvoří nebo na ně rozšíří školský obvod nebo společný školský obvod mateřské nebo základní školy zřizované touto nebo jinou obcí nebo svazkem obcí, a to s platností nejdéle na 24 měsíců.

Školský obvod se nestanoví škole zřízené pro děti nebo žáky se speciálními vzdělávacími potřebami vyjmenovanými v ustanovení § 16 odst. 9 školského zákona, škole při zdravotnickém zařízení a školám zřizovaným jinými zřizovateli než obcí nebo svazkem obcí. Spádovou mateřskou školou nemůže být lesní mateřská škola zřizovaná podle ustanovení § 34 odst. 9 školského zákona.

V rámci dopravní obslužnosti území kraje je kraj povinen zajistit dopravu do spádové mateřské nebo základní školy a ze spádové mateřské nebo základní školy, pokud vzdálenost spádové mateřské nebo základní školy od místa trvalého pobytu dítěte nebo žáka přesáhne 4 km.

Obce nebo svazky obcí dále zřizují mateřské a základní školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14 školského zákona a zařízení školního stravování sloužící dětem a žákům škol, které zřizuje.

Školské obvody vznikají zápisem do základního registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

Zřizovatelské kompetence kraje

Kraj je povinen zajistit podmínky pro uskutečňování středního a vyššího odborného vzdělávání, vzdělávání dětí, žáků a studentů se speciálními vzdělávacími potřebami, dále jazykového, základního uměleckého a zájmového vzdělávání, pro poskytování poradenských služeb školskými poradenskými zařízeními a pro výkon ústavní výchovy. Za tímto účelem zastupitelstvo kraje zřizuje a zrušuje

• střední školy,
• vyšší odborné školy,
• mateřské, základní, střední školy a školská zařízení pro děti a žáky uvedené v § 16 odst. 9 školského zákona,
• základní školy speciální,
• školy při zdravotnických zařízeních,
• školská výchovná a ubytovací zařízení a zařízení školního stravování pro děti, žáky a studenty škol, které zřizuje,
• střední školy s vyučovacím jazykem národnostní menšiny za podmínek stanovených v § 14,
• jazykové školy s právem státní jazykové zkoušky,
• základní umělecké školy,
• školská zařízení pro zájmové vzdělávání,
• školská poradenská zařízení a
• dětské domovy.

Financování škol a školských zařízení zřizovatelem

S účinností od 1. ledna 2026 zřizovatel zajišťuje výdaje právnických osob vykonávajících činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, s výjimkou výdajů hrazených z finančních prostředků státního rozpočtu přidělovaných podle školského zákona na výdaje pedagogických pracovníků z jiných zdrojů. V případě, že školský obvod přesahuje území jedné obce, zabezpečují výdaje školských zařízení sloužících základní škole v tomto školském obvodu dotčené obce poměrně podle počtu žáků s místem trvalého pobytu v jednotlivých obcích, nedojde-li mezi obcemi k jiné dohodě.

Zřizovatel zajišťuje zejména výdaje vyplývající z naplňování rámcového vzdělávacího programu nebo vzdělávacího programu pro vyšší odborné vzdělávání, výdaje na učebnice, učební pomůcky, kompenzační pomůcky a školní potřeby, na další vzdělávání pedagogických pracovníků, na činnosti, které přímo souvisejí s rozvojem škol a školských zařízení a kvalitou vzdělávání a školských služeb, a na obnovu materiálně technického zabezpečení školy nebo školského zařízení.

V případě středních škol, které uskutečňují praktické vyučování, zajišťuje zřizovatel, výdaje na zajištění nezbytných potřeb vyplývajících z tohoto zákona a rámcových vzdělávacích programů příslušných oborů vzdělání.

Zřizovatel může právnickým osobám vykonávajícím činnost škol a školských zařízení, které zřizuje, přispívat na další neinvestiční výdaje jinak hrazené ze státního rozpočtu podle školského zákona, tedy i na platy pedagogických pracovníků.

Hospodaření příspěvkových organizací zřizovaných územním samosprávným celkem upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 27 odst. 11 tohoto zákona zřizovatel provádí kontrolu hospodaření příspěvkové organizace. Zřizovatel se neomezuje pouze na kontrolu hospodaření s prostředky, které sám poskytl, ale zajímá se oprávněně o celkové hospodaření své školy.

Příspěvková organizace sestavuje rozpočet a střednědobý výhled rozpočtu, které schvaluje její zřizovatel. Kompetentním orgánem zřizovatele je zastupitelstvo obce, popřípadě zastupitelstvo kraje.

"Vyhlášením konkursu se považuje ředitel za odvolaného k poslednímu dni šestiletého období."

Zřizovatel poskytuje příspěvek na provoz své příspěvkové organizaci zpravidla v návaznosti na výkony nebo jiná kritéria jejích potřeb. Pokud škola vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti; zřizovatel může škole povolit jiné využití tohoto zdroje.

Zřizovatel má právo uložit škole odvod do svého rozpočtu, jestliže plánované výnosy školy překračují její plánované náklady, a to jako závazný ukazatel rozpočtu, nebo investiční zdroje školy jsou větší, než je jejich potřeba užití podle rozhodnutí zřizovatele. Zřizovatel dále schvaluje rozdělení zlepšeného hospodářského výsledku do fondu rezervního a fondu odměn a uděluje souhlas k přesunu finančních prostředků z rezervního fondu do fondu investic.

Jmenování ředitelů škol a školských zařízení

Radě obce, radě kraje je vyhrazena kompetence jmenovat ředitele školy školského zařízení na základě jím vyhlášeného konkursního řízení. Průběh konkurzního řízení upravuje vyhláška č. 54/2005 Sb., o náležitostech konkursního řízení a konkursních komisích, ve znění pozdějších předpisů. Spolu se jmenovacím dekretem dostane ředitel platový výměr, který určuje vedle platového tarifu další nadtarifní složky platu v souladu se zákonem 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Zřizovatel může ocenit práci ředitele i přiznáním odměny.

Ředitelé škol a školských zařízení jsou standardně jmenováni na dobu neurčitou. Podle ustanovení § 166 odst. 3 školského zákona v období od začátku šestého měsíce do konce čtvrtého měsíce před uplynutím období 6 let výkonu práce na pracovním místě ředitele školy nebo školského zařízení může zřizovatel vyhlásit na toto pracovní místo konkurs; zřizovatel vyhlásí konkurs vždy, jde-li o školské poradenské zařízení nebo obdrží-li před začátkem lhůty pro vyhlášení konkursu návrh na jeho vyhlášení od České školní inspekce nebo školské rady. Vyhlášením konkursu se považuje ředitel za odvolaného k poslednímu dni šestiletého období; to neplatí, pokud zřizovatel na základě konkursu rozhodne před koncem jeho šestiletého období, že dosavadní ředitel zůstává na pracovním místě ředitele; v takovém případě začíná dnem následujícím po konci dosavadního šestiletého období běžet další šestileté období.

Školský zákon upravuje důvody, pro které musí zřizovatel veřejné školy ředitele odvolat, a důvody, pro které může ředitele odvolat.

Zřizovatel musí ředitele odvolat z vedoucího pracovního místa v případě

• pozbytí některého z předpokladů pro výkon činností ředitele školy nebo školského zařízení stanovených zákonem o pedagogických pracovnících,
• nesplnění podmínky zahájení a úspěšného ukončení studia k získání odborné kvalifikace podle zákona o pedagogických pracovnících,
• nesplnění podmínky získání znalostí z oblasti řízení školství studiem pro ředitele škol a školských zařízení podle zákona o pedagogických pracovnících, nebo
• organizačních změn, jejichž důsledkem je zánik vedoucího pracovního místa ředitele.

Zřizovatel může ředitele odvolat z vedoucího pracovního místa v případě

• závažného porušení nebo neplnění právních povinností vyplývajících z jeho činností, úkolů a pravomocí na vedoucím pracovním místě ředitele, včetně zajištění odpovídající odborné a pedagogické kvality vzdělávání a školských služeb, které bylo zjištěno zejména inspekční činností České školní inspekce nebo zřizovatelem,
• návrhu České školní inspekce v případě zjištění závažných nedostatků v činnosti školy nebo školského zařízení,
• pravomocného rozhodnutí soudu o neplatnosti odvolání předchozího ředitele z vedoucího pracovního místa nebo pravomocného rozhodnutí o neplatnosti rozvázání pracovního poměru s předchozím ředitelem (řediteli náleží odstupné ve výši nejméně čtyřnásobku jeho průměrného výdělku) nebo
• jmenování tohoto ředitele na jiné vedoucí pracovní místo podle odstavce 10 písm. b) školského zákona.

Pokud škola nebo školské nemají ředitele, zřizovatel může bez konkursního řízení na vedoucí pracovní místo jmenovat

• ředitele na dobu určitou do doby jmenování ředitele na základě výsledků§ konkurzního řízení, které je povinen vyhlásit bez zbytečného odkladu, nebo
• ředitele jiné jím zřizované školy téhož druhu se souhlasem tohoto ředitele a školské rady školy, na které má být jmenován; zřizovatel může odvolat tohoto ředitele z dosavadního pracovního místa, běh jeho stávajícího šestiletého období tím není dotčen.

Pokud řediteli školy nebo školského zařízení ve výkonu činnosti brání překážka v práci dlouhodobého charakteru, zejména uvolnění k výkonu veřejné funkce nebo rodičovská dovolená, může zřizovatel na základě jím vyhlášeného konkursního řízení jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo na dobu určitou po dobu překážky v práci ředitele, nejdéle však na 6 let; stejnou osobu je možné jmenovat opakovaně. Do doby jmenování ředitele může zřizovatel jmenovat ředitele školy na vedoucí pracovní místo bez konkursního řízení.

Jak zřizovatel zasahuje do výchovně vzdělávacího procesu

Podle ustanovení § 164 odst. 1 ředitel mimo jiné rozhoduje ve všech záležitostech týkajících se poskytování vzdělávání a školských služeb, pokud zákon nestanoví jinak. Nás teď zajímá, kdy ředitel nerozhoduje, nebo o svém postupu se se svým zřizovatelem musí dohodnout nebo ho alespoň informovat.

Ředitel základní, střední a vyšší odborné školy je povinen každoročně zasílat zřizovateli výroční zprávu schválenou školskou radou (§ 10 školského zákona). Podle ustanovení § 12 školského zákona hodnocení školy a školského zařízení může provádět také jejich zřizovatel podle kritérií, která předem zveřejní. Podle ustanovení § 14 školského zákona nejsou-li splněny podmínky pro zřízení třídy v mateřské nebo základní škole, podmínky pro zřízení mateřské školy, základní školy nebo střední školy, může ředitel školy se souhlasem zřizovatele stanovit ve školním vzdělávacím programu předměty nebo jejich části, v nichž se vzdělávání uskutečňuje dvojjazyčně, a to jak v českém jazyce, tak v jazyce národnostní menšiny. Zřizovatel spolupůsobí i v případech inkluze, kdy zajišťuje bezbariérovost nemovitostí užívaných školou. Škola nebo školské zařízení spolupracuje před přiznáním podpůrného opatření dítěti, žákovi nebo studentovi zejména se školským poradenským zařízením, se zřizovatelem, lékařem a orgánem sociálně-právní ochrany dětí.

Mezi nejvýznamnější kompetenci zřizovatele patří udělování výjimek z počtu dětí, žáků, studentů na třídu, oddělení, studijní skupinu podle ustanovení § 23 školského zákona. Nejnižší počet dětí, žáků a studentů v jednotlivých druzích škol, nejnižší a nejvyšší počet dětí, žáků a studentů ve třídě, studijní skupině a oddělení stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného tímto zákonem a prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na vzdělávací činnost školy, a to nad výši stanovenou podle § 161 až 162 školského zákona. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí, žáků a studentů stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí, žáků a studentů za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě vzdělávací činnosti školy a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Obdobně bude zřizovatel postupovat i v případech počtu účastníků zájmového vzdělávání. Podle ustanovení § 111a ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem nejnižší a nejvyšší počty dětí a žáků v oddělení školní družiny. Zřizovatel může povolit výjimku z nejnižšího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem za předpokladu, že uhradí zvýšené výdaje na zájmové vzdělávání ve školní družině, a to nad výši stanovenou normativem. Zřizovatel školy může povolit výjimku z nejvyššího počtu dětí a žáků stanoveného prováděcím právním předpisem do počtu 4 dětí a žáků za předpokladu, že toto zvýšení počtu není na újmu kvalitě zájmového vzdělávání ve školní družině a jsou splněny podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví.

Podle ustanovení § 24 ředitel školy oznamuje svému zřizovateli v dostatečném předstihu důvody zejména organizační nebo technické, díky kterým může vyhlásit pro žáky nejvýše 5 volných dnů ve školním roce. Tuto možnost nemají ředitelé mateřských škol a jazykových škol s právem státní jazykové zkoušky. Ředitelé mateřských škol projednávají se zřizovatelem omezení nebo přerušení provozu mateřské školy v měsíci červenci a srpnu podle ustanovení § 3 vyhlášky č. 14/2005 Sb., o předškolním vzdělávání. Obdobně se projednává i omezení nebo přerušení provozu školní družiny v době prázdnin podle ustanovení § 8 vyhlášky č. 74/2005 Sb., o zájmové m vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů.

Podle ustanovení § 30 školského zákona ředitel střední nebo vyšší odborné školy může se souhlasem zřizovatele vydat stipendijní řád, podle něhož lze žákům a studentům poskytovat prospěchové stipendium. Se souhlasem zřizovatele mohou tito ředitelé vystupovat také jako zprostředkovatel smlouvy mezi žákem nebo studentem starším 15 let na jedné straně a právnickou či fyzickou osobou na druhé straně, ve které se za sjednaných podmínek právnická či fyzická osoba zaváže poskytovat žákovi či studentovi příspěvek na výuku či studium a žák či student se zaváže po ukončení výuky či studia uzavřít s určenou právnickou či fyzickou osobou pracovní poměr související s oborem jeho výuky či studia, a v tomto pracovním poměru setrvat po sjednanou dobu, nebo vrátit poskytnuté příspěvky.

V rámci čerpání prostředků z programů vyhlašovaných ministerstvem školy často uzavírají smlouvy o partnerství. Smlouva o partnerství musí mít písemnou formu, jinak je neplatná. Je-li smluvní stranou právnická osoba zřizovaná státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, je podmínkou platnosti smlouvy také doložka osvědčující souhlas zřizovatele s tím, aby právnická osoba smlouvu o partnerství uzavřela.

Podle ustanovení § 34 školského zákona ředitel mateřské školy stanoví v dohodě se zřizovatelem místo, termín a dobu pro podání žádostí o přijetí dětí k předškolnímu vzdělávání od následujícího školního roku a zveřejní je způsobem v místě obvyklým a způsobem umožňujícím dálkový přístup. Kritéria přijímacího řízení stanoví ředitel mateřské školy. Zřizovatel je oprávněn určit kritéria přijímacího řízení pouze do firemní mateřské školy.

Další významnou součinnost zřizovatele a ředitele upravuje ustanovení § 55 školského zákona. Žákovi uvedenému v § 16 odst. 9 může ředitel školy ve výjimečných případech povolit pokračování v základním vzdělávání do konce školního roku, v němž žák dosáhne dvacátého roku věku, v případě žáků vzdělávajících se ve vzdělávacím programu základní školy speciální pak se souhlasem zřizovatele do dvacátého šestého roku věku. V uvedených případech, pokud jde o přípravu na výkon povolání nebo pracovní činnosti, spolupracuje ředitel školy s Úřadem práce České republiky – krajskou pobočkou a pobočkou pro hlavní město Prahu.

Pro osoby, které nezískaly základní vzdělání, může základní a střední škola po projednání se zřizovatelem a krajským úřadem organizovat v souladu s rámcovým vzdělávacím programem základního vzdělávání kursy pro získání základního vzdělání. Krajský úřad ve spolupráci se zřizovateli a řediteli škol zajistí ve svém správním obvodu dostupnost kursů pro získání základního vzdělání v dálkové formě vzdělávání.

V neposlední řadě školy mohou zajišťovat hmotné zabezpečení (ubytování stravování) ve spolupráci se zřizovatelem. Zřizovatel je i účastníkem správního řízení ve věci rejstříku škol a školských zařízení. Bez usnesení rady, kterým se schvaluje požadovaná změna, nebude žádosti vyhověno.

S krajem je nutno tako projednat uvažované zrušení soukromé nebo církevní střední školy nebo vyšší odborné školy. Před podáním žádosti o výmaz střední nebo vyšší odborné školy, kterou nezřizuje kraj, nebo oboru vzdělání takové školy z rejstříku škol a školských zařízení projedná právnická osoba vykonávající činnost školy nebo její zřizovatel s krajem, na jehož území má právnická osoba vykonávající činnost školy sídlo, možnost převodu činnosti školy v odpovídajícím rozsahu na právnickou osobu zřizovanou krajem. Zápis z tohoto projednání se přikládá k žádosti o výmaz školy z rejstříku škol a školských zařízení.

Pokud bude obec rušit svou základní školu, pak podle ustanovení § 151 školského zákona dojde-li k výmazu školy, v níž se plní povinná školní docházka, z rejstříku škol a školských zařízení, zajistí obec, v níž škola působila, v dohodě s příslušným krajským úřadem, plnění povinné školní docházky jejích žáků.

Školská rada

Zřizovatel může do činnosti základní školy, střední školy nebo vyšší odborné školy zasahovat i prostřednictví školské rady. Školská rada je orgán školy umožňující zákonným zástupcům všech nezletilých žáků, nezletilým žákům středních škol s výjimkou žáků nižšího stupně víceletého gymnázia a odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře, zletilým žákům a studentům (dále jen „žákovský volič“), pedagogickým pracovníkům školy, zřizovateli a dalším osobám podílet se na správě školy. Zřizovatel stanoví počet členů školské rady, jmenuje své zástupce a vydává volební řád, podle kterého jsou ředitelem školy organizovány volby zbývajících členů školské rady. Zástupce zřizovatele ve školské radě, má přístup k veškeré dokumentaci školy. Školská rada má školským zákonem určeny tyto kompetence:

• vyjadřuje se k návrhům školních vzdělávacích programů a k jejich následnému uskutečňování,
• schvaluje výroční zprávu o činnosti školy,
• schvaluje školní řád, ve středních a vyšších odborných školách stipendijní řád, a navrhuje jejich změny,
• schvaluje pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků v základních a středních školách,
• podílí se na zpracování koncepčních záměrů rozvoje školy,
• projednává návrh rozpočtu právnické osoby na další rok a navrhuje opatření ke zlepšení hospodaření,
• projednává inspekční zprávy, protokoly o kontrole a výsledky šetření České školní inspekce,
• projednává podněty, oznámení a stížnosti týkající se zejména vzdělávání a poskytování školských služeb a podává podněty a oznámení řediteli školy, zřizovateli, orgánům vykonávajícím státní správu ve školství a dalším orgánům státní správy,
• podává návrh na vyhlášení konkursu na ředitele školy,
• uděluje předchozí souhlas se jmenováním ředitele školy podle § 166 odst. 10 písm. b) školského zákona,
• uděluje předchozí souhlas s kombinovanou výukou podle § 25a školského zákona ve škole a
• odvolává souhlas s kombinovanou výukou podle § 25a školského zákona ve škole; kombinovaná výuka končí ke dni určenému školskou radou.

Shrnutí

Jsme na konci pojednání, které napříč právními předpisy vyjmenovává situace, kdy dochází k interakci ředitele školy a zřizovatele. Zřizovatelé často v podrobnostech nastavují vzájemnou komunikaci ředitele a zřizovatele směrnicí schvalovanou radou obce, radou kraje. V případě škol zřizovaných Jihomoravským krajem je tímto dokumentem směrnice Zásady vztahů orgánů Jihomoravského kraje k příspěvkovým organizacím. Vedle obecně závazných právních předpisů je tedy třeba respektovat i směrnice a pokyny zřizovatele. Znalostí vzájemných kompetencí předcházíme konfliktním situacím, budujeme vzájemný respekt, který přispívá ke konstruktivní spolupráci. A to by mělo být našim cílem.