Do Poslanecké sněmovny byl zaslán návrh poslanců Andreje Babiše a Roberta Plagy na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů (sněmovní tisk č. 232). Cílem návrhu zákona je zavést do některých druhů škol a typů školských zařízení zákaz používat mobilní telefon nebo jiné elektronické komunikační zařízení při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb.

Podle předkladatelů návrhu novely stávající znění § 30 odst. 3 školského zákona přenáší rozhodovací pravomoc na školy, z čehož pramení nižší standard právní jistoty pro školy a nejednotnost praxe. Veřejný zájem na zajištění systémové ochrany dětí a žáků před negativními dopady využívání mobilních komunikačních zařízení ve školách přitom v současnosti nabývá intenzity, která legitimizuje plošný přístup státu v podobě legislativního opatření.

Zákaz se týká

• dětí v mateřské škole, přípravné třídě základní školy nebo přípravném stupni základní školy speciální,
• žáků v základní škole,
• žáků na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře.

Zákaz se na tyto děti a žáky vztahuje také v zařízení školního stravování, školní družině nebo školním klubu.

Výjimky ze zákazu budou platit pro případy, kdy dítě nebo žák mobilní telefon nebo jiné zařízení potřebuje ze zdravotních důvodů (např. monitoring glykémie) nebo pro naplňování speciálních vzdělávací potřeb (např. jako kompenzační pomůcku).

Škola nebo školské zařízení bude moci povolit používání mobilních telefonů nebo jiných elektronických komunikačních prostředků (např. tabletů,) za účelem vzdělávání (vyžaduje-li to obsah nebo forma konkrétní vzdělávací aktivity).

Koncepce navrhované právní úpravy vychází z předpokladu, že je žádoucí uplatnit zákaz rovnoměrně na část vzdělávací dráhy jednotlivce počínající jeho účastí na formálním předškolním vzděláváním a pokračující až do ukončení povinné školní docházky.

Zákon zachovává odůvodněné výjimky ze zákazu. Respektuje individuální potřeby dětí a žáků dané zdravotními důvody a naplňováním speciálních vzdělávacích potřeb. Školám umožňuje buď školním řádem, nebo operativně uplatňovat zákonem vymezené výjimky tam, kde použití elektronických zařízení vyžadují specifika obsahu nebo organizace vzdělávání.

Z pohledu členění vyučovacího dne ve školách na vyučovací hodiny a přestávky je významné, že po dobu přestávek bude zákaz prolomen jen z důvodů zdravotních a z důvodů speciálních vzdělávacích potřeb. Školy nad rámec těchto důvodů nebudou mít možnost povolit žákům „přestávku s mobilem“.

V návrhu zákona je také zohledněn prvek vymahatelnosti zákazu. Školám se umožňuje upravit ve školním řádu jak odkládání elektronických zařízení žáky na dobu vyučování (tedy zpravidla při příchodu žáků do školy), tak odnímání těchto zařízení jako reakci na porušení zákazu žákem (odnětí zařízení, které žák v rozporu se zákazem nebo omezením používá).

Navrhovaná právní úprava nemá finanční dopad na státní rozpočet, kromě dílčího dopadu na rozpočty územních samosprávných celků. Dopady na rozpočty územních samosprávných celků jsou marginální a přiměřené účelu regulace. Zahrnují pouze výdaje na případné zajištění podmínek pro dočasné uložení elektronických zařízení dětí a žáků školami a školskými zařízeními po dobu, kdy byla tato zařízení v souladu se školním nebo vnitřním řádem dětem a žákům odňata.

Nyní se podíváme na navrhované znění navrhovaného nového § 29a školského zákona:

„§ 29a Používání mobilního telefonu

(1) Děti v mateřské škole, přípravné třídě základní školy nebo přípravném stupni základní školy speciální, žáci v základní škole, na nižším stupni šestiletého nebo osmiletého gymnázia nebo v odpovídající části osmiletého vzdělávacího programu konzervatoře a tyto děti nebo žáci v zařízení školního stravování, školní družině nebo školním klubu nesmí při vzdělávání a s ním přímo souvisejících činnostech a při poskytování školských služeb používat mobilní telefon nebo jiné elektronické komunikační zařízení (dále jen „mobilní telefon“).“

Odstavec 1 zakazuje vyjmenovaným kategoriím dětí a žáků používání (ne držení, žák může mít mobil u sebe) mobilních telefonů a jiných elektronických komunikačních zařízení. Jiným elektronickým komunikačním zařízením se rozumí například tablet, chytré hodinky, tedy zařízení schopné komunikace na dálku, připojení k internetu. Zákaz se týká celé doby, kdy je žák přítomen ve škole, školském zařízení, kdy je mu poskytována výchova a vzdělávání i školské služby. Odkazem na „související činnosti“ se zákaz vtahuje i na dobu školních přestávek. Formulace zákazu je zvolena tak, aby ve školách a školských zařízeních vůči dětem a žákům uvedeným v odstavci 1 působila automaticky. Tedy škola nebo školské zařízení nemusí činit nic dalšího, aby zákaz aktivovala.

„(2) Zákaz podle odstavce 1 se nevztahuje na případy, kdy

a) dítě nebo žák používá mobilní telefon za účelem souvisejícím se zdravotními důvody nebo speciálními vzdělávacími potřebami,
b) základní škola, střední škola nebo konzervatoř umožní používání mobilního telefonu za účelem vzdělávání během vyučovací hodiny,
c) mateřská škola, školní družina nebo školní klub umožní používání mobilního telefonu za účelem vzdělávání, nebo
d) škola nebo školské zařízení podle odstavce 1 umožní používání mobilního telefonu při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby.“

Zákaz používat při poskytování vzdělávání nebo školských služeb mobilní telefony nebo jiná elektronická komunikační zařízení nemůže být absolutní. Zákaz se podle důvodové zprávy nevztahuje na případy, kdy:

• dítě nebo žák používá mobilní telefon za účelem souvisejícím se zdravotními důvody – návrh zákona neupravuje výslovně, jak mají být zdravotní důvody škole doloženy, nevylučuje však, že škola bude v případě pochybností vyžadovat od zákonného zástupce dítěte nebo žáka například potvrzení od ošetřujícího lékaře (škola může nadto tuto podmínku obecně zahrnout do školního řádu v souladu s obecným § 30 odst. 1 písm. a) školského zákona);
• dítě nebo žák používá mobilní telefon za účelem souvisejícím se speciálními vzdělávacími potřebami – návrh zákona záměrně používá pojem „speciální vzdělávací potřeby“, aby umožnil použití výjimky jak na žáky, jejichž potřeby jsou naplňovány formou podpůrných opatření, tak na žáky ve školách nebo třídách podle § 16 odst. 9 školského zákona, kde bývá konkrétní podpora (třeba s využitím mobilního zařízení jako kompenzační pomůcky) součástí vzdělávání, aniž by byla formalizována coby podpůrné opatření;
• škola nebo školské zařízení umožní používání mobilního telefonu za účelem vzdělávání během vyučovací hodiny, resp. po dobu vzdělávání; zde ponechává zákon na škole, umožní-li používání mobilního telefonu pro určité činnosti ve školním řádu, školním vzdělávacím programu nebo ad hoc pokynem pedagogického pracovníka;
• škola nebo školské zařízení umožní používání mobilního telefonu při akcích konaných mimo místo, kde se uskutečňuje vzdělávání nebo školské služby – jedná se o akce jako školní výlet, exkurze atd.; průběh a podmínky konání těchto akcí vyžadují, aby měla škola větší volnost ve stanovení přiléhajících pravidel, a proto je ve vztahu k nim navrhována samostatná výjimka.

„(3) Školní řád nebo vnitřní řád může dětem, žákům nebo studentům neuvedeným v odstavci 1 omezit nebo zakázat používání mobilního telefonu s výjimkou jeho používání za účelem souvisejícím se zdravotními důvody nebo speciálními vzdělávacími potřebami.“

Zatímco pro mateřské školy, základní školy, střední školy v rozsahu, v němž se v nich plní povinná školní docházka, a vybrané typy školských zařízení bude platit zákonný zákaz používání mobilních telefonů, pro ostatní druhy škol a typy školských zařízení, resp. pro ostatní děti, žáky a studenty musí zůstat zachována možnost regulovat používání mobilních telefonů školním nebo vnitřním řádem.

Zůstane pro ně tedy ve vztahu k mobilním telefonům a jiným elektronickým komunikačním zařízením zachováno pravidlo podle dosavadního § 30 odst. 3 školského zákona, které se však z důvodů udržení celistvosti právní úpravy stane součástí § 29a.

„(4) Školní řád nebo vnitřní řád může dětem, žákům nebo studentům stanovit povinnost odložit mobilní telefon určeným způsobem.
(5) Školní řád nebo vnitřní řád může dětem, žákům nebo studentům stanovit povinnost na dobu omezení nebo zákazu používání mobilního telefonu odevzdat mobilní telefon, pokud dítě, žák nebo student poruší omezení nebo zákaz používání mobilního telefonu.“.

Zákon upraví možnost stanovit školním řádem povinnost odkládání, resp. odevzdávání mobilních telefonů:

• obecně preventivně (škola bude mít možnost školním řádem žákům uložit, aby mobilní telefony na dobu vyučování odložili na určené místo, určené osobě nebo jiným určeným způsobem),
• reaktivně (škola bude moci ve školním řádu stanovit povinnost žáka, který zákaz poruší, aby mobilní telefon odevzdal).

Je tedy odlišen obecný režim odnímání mobilních telefonů od sankčního. Zatímco v obecném režimu je řeč o odložení zařízení, v sankčním jde o odevzdání.

Pokud škola nebo školské zařízení nevyužije možnost upravit ve školním nebo vnitřním řádu obecný režim odevzdání zařízení, zůstává na žácích, aby zákaz dodržovali. Zařízení mohou mít uložen v aktovce, kapse, v šatně nebo jiným způsobem.

U sankčního režimu je výslovně uvedeno, že jím škola může stíhat porušení zákazu žákem.

Zároveň se zde stanovuje, že odložení nebo odevzdání se uplatňuje „na dobu omezení nebo zákazu“. Tedy pomine-li na konci vyučování v daném dni zákaz (protože žák třeba odchází ze školy), škola nebo školské zařízení musí žákovi odložené nebo odevzdané zařízení vrátit, resp. umožnit mu si je vyzvednout.

Účinnost novely školského zákona se navrhuje k 1. září 2027. Odchylka od obecných dnů právní účinnosti se odůvodňuje specifiky organizace školního roku a časovou sousledností s termínem, k němuž školy obvykle aktualizují školní řády.